Se spojovníky a pomlčkami se v textu setkáváme naprosto běžně – v knihách, odborných pracích, ale třeba i v jízdních řádech nebo v přehledu otevírací doby většiny obchodů.
Málokdo z nás si ale uvědomuje, že je mezi nimi vlastně nějaký rozdíl. Troufám si říct, že správného či špatného použití spojovníku/pomlčky si všimnou především korektoři, jazykovědci a zapálení češtináři. :)
Problematika psaní pomlček a spojovníků je velmi rozsáhlá, proto jsem sem vybrala pouze ty případy, se kterými se setkáváme nejčastěji.
POMLČKA (–)
Při porovnání těchto dvou znamének je pomlčka to delší z nich. Klávesová zkratka: levý ALT + 0150 Pokud je na konci řádku, na tom novém už se neopakuje.
Obecně můžeme říct, že pomlčku píšeme tam, kde se dělá pomlka (zní to logicky). To je sice pravda, ale taková pomlčka najde své uplatnění i na mnoha jiných místech.
Přestávka v řeči, ohraničení vsuvky
Jednou z možných funkcí pomlčky je oddělení textu. Třeba když chceme při psaní naznačit přestávku v řeči nebo vsuvku. K tomu můžeme použít čárky i pomlčky (ale nekombinovat). Při zápisu s pomlčkou však text bývá o něco přehlednější.
Příklady: Bylo to – mám dojem – letos na jaře. Nech toho, nebo tě –.
Zápis rozsahu a vzdálenosti
Při vyjádření rozsahu ve smyslu od … do nebo z … do píšeme vždy pomlčku.
V případě, že jsou oba výrazy jednoslovné, tak se píše vše bez mezer. Pokud je alespoň jeden
z výrazů víceslovný, doporučuje se oddělit pomlčku mezerami.
Jednoslovné výrazy
Článek o typografii najdete na straně 10–12.
William Shakespeare žil v letech 1564–1616.
Otevírací doba: 8–17 hod.
Musíme jet vlakem na trase Turnov–Praha.
Pozor na rozdíl v psaní s pomlčkou (čteme „až“) a slovním zápisem (od … do): Vhodné pro děti ve věku 3–6 let. Vhodné pro děti od 3 do 6 let.
Víceslovné výrazy
William Shakespeare: 15. 4. 1564 – 23. 4. 1616
Vybraný termín: 1. července – 31. srpna
Zarezervuj mi lístky na let Praha – Kuala Lumpur.
Spolupráce versus rivalita
Pomlčku píšeme také v případě, že jde o určitý vztah (např. umělecká dvojice, zápas mezi určitými týmy apod.). Opět platí, že mezery nepíšeme jen v případě, že uvádíme jednoslovné výrazy.
Příklady: Toto skvělé dílo má na svědomí dvojice Svěrák–Smoljak.
Dnes večer budeme sledovat zápas Březina–Klášter. Známé duo Jiří Suchý – Jiří Šlitr si oblíbila celá naše rodina.
SPOJOVNÍK (-)
Ve srovnání s pomlčkou jde o to kratší znaménko. Na klávesnici ho najdeme mezi klávesou s tečkou a klávesou Shift (vpravo). Nikdy ho neoddělujeme mezerou z obou stran.
Pokud se objeví na konci řádku (a nenaznačuje neúplné slovo), musíme ho na novém řádku zopakovat (např. česko-/-polské). Jak sám název napovídá, úkolem spojovníku je spojovat. Nejčastěji ho tedy využíváme při zápisu těsného významového celku, ale najde se pro něj i několik dalších funkcí.
Těsný významový celek
Spojovník použijeme při zápisu výrazů, které spolu velmi úzce souvisí a jejich vztah je souřadný.
Jde například o:
Geografická spojení
lokalita Praha-Řepy, Frýdek-Místek, Ostrava-město
Některá cizí jména
Marie Curie-Skłodowska, Mao Ce-tung, Nikolaj Rimskij-Korsakov
Některá podstatná jména
lékař-chirurg, malíř-sochař, propan-butan
Některá složená přídavná jména
modro-bílý, technicko-ekonomický
Další uplatnění spojovníku
Oddělení přípon a spojky -li
-ismus, -tel, -ka
chceš-li, máte-li
Rozdělování slov na konci řádku
Například: Pan Dursley byl ředitelem firmy jménem Grunnings, která vyráběla vrtačky. Byl to vysoký, tělna- tý chlapík, který neměl málem žádný krk, zato měl velice dlouhý knír. Náhrada za část slova, která se následně opakuje
2- až třílůžkové pokoje
30- až 45kilometrová trasa
Zápis některých cizích slov
e-mail
ping-pong
play-off
Zdroje:
Pište správně česky (Poradna šílených korektorů)