Jak Pepa, Saša a Honza ke svým jménům přišli

U zkrácených či domáckých verzí jmen se většinou moc nepozastavujeme nad tím, jak vznikly. Většinou je to naprosto jasné – někde se trochu ubere a jinde něco málo přidá, ale základ zůstává stejný, např. Tomáš – Tom, Stanislav – Standa, Magdalena – Magda apod.

Jak se ale stalo, že Josefům říkáme Pepo, Alexandry oslovujeme Sašo a Jan je pro nás Honza?

JOSEF = PEPA

Existuje několik výkladů, proč se Josefovi říká také Pepa.

1. Jméno Josef vychází z italského Giuseppe, které zkracují na Beppe (u nás Pepa).

2. Původně šlo o latinskou zkratku PP (pater putativus = domnělý otec), kterou byl označován Josef, manžel Marie a „domnělý otec“ Ježíše.

Mezi další obměny tohoto jména patří třeba: Jožka, Pepek, Jožin, Pepíno a další.

ALEXANDR(A) = SAŠA

U zdrobnělin ženských jmen se v ruštině většinou na konec přidává -ša. Ze jména Aleksandra tedy vznikla Aleksaša a potom zůstala jen Saša.

Určitě znáte další ruská jména, která končí na -ša (Nataša, Marfuša, Máša, Kaťuša atp.).

Jméno Saša se v ruštině i v češtině používá jak pro ženy, tak pro muže (Alexandra i Alexandr). Alexandrům a Alexandrám také často říkáme zkráceně Alex.

JAN = HONZA

Proč se vlastně Janovi říká Honza? Může za to němčina, ze které česká varianta vychází (Johan, zkráceně Hans).

Mezi další obdoby jména Jan patří například Jeník, Janek, Jenda, Honzíček apod.