U zkrácených či domáckých verzí jmen se většinou moc nepozastavujeme nad tím, jak vznikly. Většinou je to naprosto jasné – někde se trochu ubere a jinde něco málo přidá, ale základ zůstává stejný, např. Tomáš – Tom, Stanislav – Standa, Magdalena – Magda apod.
Jak se ale stalo, že Josefům říkáme Pepo, Alexandry oslovujeme Sašo a Jan je pro nás Honza?
JOSEF = PEPA
Existuje několik výkladů, proč se Josefovi říká také Pepa.
1. Jméno Josef vychází z italského Giuseppe, které zkracují na Beppe (u nás Pepa).
2. Původně šlo o latinskou zkratku PP (pater putativus = domnělý otec), kterou byl označován Josef, manžel Marie a „domnělý otec“ Ježíše.
Mezi další obměny tohoto jména patří třeba: Jožka, Pepek, Jožin, Pepíno a další.
ALEXANDR(A) = SAŠA
U zdrobnělin ženských jmen se v ruštině většinou na konec přidává -ša. Ze jména Aleksandra tedy vznikla Aleksaša a potom zůstala jen Saša.
Určitě znáte další ruská jména, která končí na -ša (Nataša, Marfuša, Máša, Kaťuša atp.).
Jméno Saša se v ruštině i v češtině používá jak pro ženy, tak pro muže (Alexandra i Alexandr).
Alexandrům a Alexandrám také často říkáme zkráceně Alex.
JAN = HONZA
Proč se vlastně Janovi říká Honza? Může za to němčina, ze které česká varianta vychází (Johan, zkráceně Hans).
Mezi další obdoby jména Jan patří například Jeník, Janek, Jenda, Honzíček apod.
Pachatel článku si jaksi nepovšiml jedné věci. Alexander nebo Alexandra nejsou ruská jména. Jsou to jména řecká. Pokud o tom někdo pochybuje, stačí jedna historicky známý vladař. Alexandr Makedonský.
Super článek, ještě bych doplnila, že Honza vzniklo z bavorského dialektu, kde Hans vyslovovali jako [hons]. Pak již jen krůček k našemu Honzovi :)