V češtině se najde plno slov, která běžně používáme, ale jejich původní význam už nám trochu uniká. Nejde vždy jen o slova v různých frázích a rčeních, ale i taková, kterými se také někdy oslovujeme. Mezi ně patří třeba i označení pro vykastrovaná zvířata.
PES → FEŠÁK
Fešák většinou říkáme někomu, kdo je elegantní, hezky oblečený a sluší mu to. Zároveň se tak ale říká i vykastrovaným psům, vykastrovaným fenkám potom fešanda.
KOCOUR → MACEK
Slovo macek má také několik významů. Častěji ho používáme jako popis osoby či zvířete korpulentnější postavy (macek, macatý). Kromě toho jde také o vykastrovaného kocoura.
KOZEL → HŇUP „Ty jsi ale hňup!“ Až tuto větu zase někdy uslyšíte, vzpomeňte si, že zmíněný je vlastně přirovnáván k vykastrovanému kozlovi. Někde mu také říkají cap (především na Moravě).
PRASE → VEPŘ
K samotnému praseti u nás v Čechách přirovnáváme poměrně často a dotyčného to zrovna nepotěší. Jde o hanlivé označení pro někoho, kdo, kulantně řečeno, na hygienu příliš nedbá. Co ale naopak bývá myšleno pozitivně je přirovnání ke kanci. Kanec je totiž nevykastrovaný samec od prasete, je mladý a plný síly. Po kastraci mu říkáme vepř.
Věděli jste, že vykastrované samici se říká nunva?
KŮŇ → VALACH
Má obyvatel Vašska něco společného s vykastrovaným koněm? Dnes mají slova Valach a valach úplně jiný význam, ale přesto spolu úzce souvisí. Jak to?
Během kolonizace Karpat došli tzv. Rumunští Valaši až do míst východní Moravy a naučili místní obyvatele, jak kastrovat koně (hřebce). Z toho potom vznikl název valach – vykastrovaný kůň.
Další označení pro vykastrovaná zvířata:
beran → skopec
kohout → kapoun
králík → kapoun
kačer → ententýk
Trochu jiný pohled na rozpočítávání
Kačer se německy řekne „der Enterich“, ze kterého je údajně odvozen název pro vykastrovaného kačera. Některé zdroje uvádí, že známé rozpočítadlo Ententýky, dva špalíky také souvisí s kastrováním kačerů. Toto tvrzení bychom ale měli brát s rezervou, možná jde jen o lidovou tvořivost. :)
